Lipany 2012 aneb one man show

Datum konání: 26. 05. 2012
Datum vydání: 19. 07. 2012
Zápis vytvořil: Michal Kaňák

Na Lipany jsem se rozhodl jet hlavně proto, že tam byla možnost vyzkoušet a pořídit tesák na baroko, tak jsem chtěl spojit příjemné z užitečným, protože se ke mně nikdo nepřidal jel jsem sám.

Z pátku na sobotu jsem přespal u kamarádky v Ostravě, ve 3:58 ráno mi jel vlak směr Praha no a v 8:14 jsem už stál na perónu v Českém Brodě. Čekalo mne ještě cca 12 kilometrů k Lipanské mohyle, kde se bitva konala, řidiči autobusu mne moc nepotěšili - k mohyle momentálně nic nejelo, poslali mne přes celý Brod, na výpadovku (spíš cestu 4 třídy) směrem k Lipanům.

Ten den to vypadalo na pěkné počasí, slunko už začínalo hřát, a s halapartnou na rameni jsem si říkal: „Michale tudy cesta nevede“, po pár metrech chůze hned u prvního obchodu (stavebniny) jsem použil staré osvědčené stopařské fígle z mládí a už jsem se vezl s místními domorodci ve staré škodovce směrem k Lipanům. Vysadili mne cca 5 km před Mohylou, ve vesnici, kde jejich cesta končila.

_1.jpg

Krajina pod mohylou

Ve vesnici byl klid, občas zakokrhal kohout, zaštěkal pes, jinak ticho. Na konci té vesnice jsem potkal chlapíka, který kosil louku kosou a to mi udělalo takovou radost, že jsem si málem začal nahlas zpívat. Není nic pěknějšího než práce rukama. Napadlo mne, zda i před těmi 578 lety potkávali bojovníci směřující k Lipské hoře místní domorodce při práci, a třeba předek toho chlapíka, kterého jsem potkal já, také potkal nějakého bojovníka a má představivost a fantazie začaly pracovat na plné obrátky a byla to příjemná cesta s halapartnou na rameni, zpívaly ptáci svítilo slunko, vyplašení zajíci pelášili po poli a najednou mne z mého snění vytrhlo zastavivší auto, ve kterém jel čert (hlavní organizátor bitvy u Lipan) a ten mne dovezl rovnou až do vojenského ležení k mohyle.

Tam jsem se převlékl do kostýmu, schoval své civilní věci u šermířů, které od vidění znám, a už se svolávalo na secvičnou.

_2.jpg

Rozdělování úkolů

Dal jsem se na stranu sirotčího a táborského polního vojska, v rámci scénáře ke spížovacímu oddílu, vše se vyzkoušelo a vypadalo to náramně.

_3.jpg

Spížovací oddíl při nácviku

Na secvičné jsem se sešel s pánem (Enc, to je ten, který provázel v tom dokumentu o životě žoldáka za 30 leté války), který mi měl dle domluvy přivézt tesák od jiného pána, s tesákem to láska na první pohled nebyla a tak jsem ho nevzal, ale pěkně jsme si popovídali.

_4.jpg

oběd a jeho rozdělování

Po secvičné byl oběd, první chod byl hlavním jídlem (řídké zelí na sladko kyselo s kousky masa (opravdu jsem měl jen dva) a chleba) a druhý polívka (cibulačka, ale taková hodně vodová). Donesl jsem si jídlo do jediného stínu, široko daleko, pod mohylu a tam se najedl. Po obědě přivezli vozy, dostavělo se ležení a okolo 14 hodiny už se začali všichni chystat na boj. Před samotnou bitvou byly ukázky všemožného válečného umění pro veřejnost a pak začala samotná bitva…

_5.jpg

Náš spížovací oddíl v bitvě, vedeme unesené ženy a odvedence, ti nám nesou kořist

My, jako spížovací oddíl, jsme celou bitvu začínali, měl jsem na levém křídle na starosti unesené ženy, ale moc dobře jsem se s touto rolí nepopral (pozdě si člověk uvědomí, že šermíř by měl být také trochu hercem).

_6.jpg

Ze zálohy nás napadají střelci panské jednoty…

Těsně před naší vozovou hradbou nás napadl oddíl střelců panské jednoty a vzápětí i oddíl Lazarův (ti na nás vytáhly lano, což ve scénáři nebylo a nádherně nás dostali, jeden mne tak nabral, až mi přilba vylétla do vzduchu a já šel k zemi.

_7.jpg

I když měl v jedné ruce provaz, dostal mne na zem…

Než nám naši z ležení přispěchali na pomoc bylo po nás, došlo k potyčce a recyklaci, dle pokynů moderátora bychom se měli stáhnout do vozové hradby, ale přes ten dým a hluk nás část šla proti vlastním dělům, která pálila jednu ránu za druhou, nakonec jsme se přískoky co to šlo, za nesmírného řevu a nadávání našich dělostřelců, bezpečně dostaly za naše vozy.

_8.jpg

Recyklace a stahování za hradby…

_9.jpg

Dělostřelci stříleli tak, že místy nešlo na krok vidět…

_10.jpg

Vyjednávání…

Poté se dle scénáře vyjednávalo, velitelé se nedohodli a tak následoval útok za útokem, lest a naše konečná porážka, dobíjení přeživších radikálů, bědování žen, popravy, olupování mrtvých a to byl konec bitvy u Lipan, panská jednota zvítězila a v Čechách nastal mír.

_11.jpg

Útok na naše vozy…

_12.jpg

Náš protiútok, aneb zátiší s Prokůpkem…

_13.jpg

Popravy radikálních husitů…

_14.jpg

Závěrečné defilé a odchod z bojiště…

Ještě jeden okamžik připomenu, když jsme na našem křídle odrazili jeden z útoků panské jednoty a oni utíkali a my řvali „běží“, ptal se jeden chlapec cca 9 let, zda na ně může střílet z kuše, po svolení vystřelil a zasáhl (bylo to cca 30 metrů) tak jsme si všichni společné, vítězoslavně a chválejíce chlapce zařvali.

Hned po bitvě cca okolo 15:30 jsem se převlékl do civilu, rozloučil s pořadateli, hodil halapartnu na rameno, použil stopařský fígl z mládí a na první dobrou skončil v Kolíně před nádražím a ve 20:00 jsem už byl doma v Příboře.

Byla to moc příjemná bitva, počasí se vydařilo, spousta zajímavých lidí, překvapilo mne, že na obou stranách bojovaly ženy i děti i „starci“, že některé skupiny jsou takto věkově rozmanité, taky když se podíváte na fotky, co jsou na netu, tak uvidíte, že ta nálada a atmosféra tam je, že to tam prostě je. Už teď se těším na příští bitvu 2013. Tak zase za rok na stejném místě se popereme čech s čechem... není nad bratrovražedný boj…


Přihlášení

Aktuality

PF 2020

23. 12. 2019

Hezké svátky vánoční a úspěšný rok 2020 přeje společnost Les Enfants Perdus.

Bratislava

01. 10. 2019

O víkendu 5. - 6. 10 vyjedeme zúčastnit bitvy v Bratislavě. Půjde o připomenutí bitvy, která se odehrála 14. září 1619 na břehu Dunaje pod Bratislavou. Přijďte také zažít rekonstrukci této události. Více informací je k dispozici zde.

Svatováclavské střelby

24. 09. 2019

V sobotu 28.9. proběhnou na střelnici v Sedlnici 24. Svatováclavské střelby. Akce začíná v 9:00, prezentace a přejímka zbraní již od 8:00. Přihlašovací formulář je k dispozici zde.

Starší aktuality